5 firem, které vyplácejí na dividendě přes 70 % zisku
Vysoký výplatní poměr bývá, nejen pro dividendové investory, varovným signálem. Když firma rozdělí akcionářům víc než 70 % čistého zisku, zbývá jí méně prostoru na investice, splácení dluhu i horší časy. Čísla z účetních výkazů ale málokdy ukazují celou realitu. U řady kvalitních společností ho nafukují jednorázové náklady, odpisy nebo účetní dopady akvizic. Kde je vysoká výplata skutečným rizikem a kde jen statistickou iluzí?
Klíčové body
Pět známých společností vyplácí akcionářům více než 70 % svého účetního zisku. Některé přitom zvyšují dividendu už přes 50 let. Znamená vysoký výplatní poměr skutečné riziko?
Výplatní poměr přes 90 % může vypadat jako varování před snížením dividendy. U některých firem ale účetní čísla výrazně zkreslují skutečnou schopnost generovat hotovost.
Dvě společnosti vykazují výplatní poměr přes 80 %, přestože podle upraveného zisku rozdělují akcionářům méně než polovinu. Co způsobilo tak dramatický rozdíl?
Jedna z firem vyplácí téměř 6% dividendu a její vysoká výplata není problémem, ale dlouhodobou strategií.
Ani desetiletí stabilních dividend nejsou zárukou bezpečí. Historie jedné z analyzovaných společností ukazuje, jak rychle může vysoké zadlužení a potřeba investic změnit dividendovou politiku.
Výplatní poměr (payout ratio) patří mezi nejsledovanější ukazatele dividendových akcií. Udává, jakou část čistého zisku firma vyplácí akcionářům.
Obecné pravidlo zní takto: do 60 % je dividenda pohodlně krytá, nad 80 % začíná být napjatá a nad 100 % firma rozdává víc, než vydělá. Problém je, že čistý zisk podle účetních standardů GAAP obsahuje řadu položek, které se skutečnou schopností platit dividendu nemají mnoho společného.
Dobře to ilustruje pětice amerických firem, které dnes vyplácejí na dividendách 77 až 94 % svého účetního zisku za posledních 12 měsíců. Na první pohled jde o rizikovou skupinu. Při bližším pohledu se ale ukazuje, že každá z nich se nad hranici 70 % dostala z úplně jiného důvodu. U některých jde o jednorázový výkyv, u jiných o investiční cyklus a u jedné o záměrnou politiku, se kterou investoři počítají už desítky let. Správné rozlišení mezi těmito scénáři je pro dividendového investora klíčové.