S&P 500 ^GSPC
5,123.41
-1.46%
Nvidia NVDA
$881.95
-2.67%
Meta META
$511.90
-2.15%
Tesla TSLA
$171.05
-2.03%
Amazon AMZN
$186.13
-1.54%
Microsoft MSFT
$421.90
-1.41%
Alphabet GOOG
$159.19
-1.00%
Apple AAPL
$176.55
+0.86%

Kvantový počítač, aneb investice, kterou byste si v žádném případě neměli nechat ujít

V říjnu 1927 se přední světoví vědci sjeli do Bruselu na pátou Solvayovu konferenci, exkluzivní konferenci pouze pro zvané, která byla věnována diskusi a řešení nejvýznamnějších otevřených problémů ve fyzice a chemii. Zúčastnili se jí i vědci, které dnes považujeme za největší mozky našeho pokolení.

 

Seznam je opravdu dlouhý a z 29 vědců, kteří se v Bruselu v říjnu 1927 sešli, jich nakonec 17 získalo Nobelovu cenu. A přesto, když se všichni před téměř 94 lety sjeli do Bruselu, jeden koncept je všechny zarazil...jeden koncept, který po téměř sto let zůstává nepolapitelným klíčem k uvolnění plného potenciálu lidstva.

 

 

Kvantová mechanika

Aby bylo jasno, kvantová mechanika je velké a složité téma, jehož úplné pochopení by vyžadovalo popsání na alespoň 500 stran, ale já se to tady pokusím shrnout co nejlépe. Po staletí vědci vyvíjeli, testovali a ověřovali zákony fyzikálního světa které se staly známými jako klasická mechanika. Tyto zákony vědecky vysvětlovaly, jak věci fungují, proč fungují, odkud se vzaly a tak dále a tak dále.

 

Objev elektronu v roce 1897 J. J. Thomsonem však odhalil nový subatomární svět super malých věcí, které se zákony klasické mechaniky neřídí. Byly dva hlavní rozdíly. Za prvé, v klasické mechanice se objekty nacházejí na jednom místě a v jednom čase. Jednoduše řečeno jste bud v obchodě, nebo doma.

 

Ale v kvantové mechanice mohou subatomární částice teoreticky existovat na více místech najednou, než jsou pozorovány. Jedna subatomární částice může existovat současně v bodě A i v bodě B, dokud ji nepozorujeme, a pak už existuje pouze v bodě A nebo v bodě B. Skutečné "umístění" subatomární částice je tedy určitou kombinací všech jejích možných umístění. Tomu se říká kvantová superpozice.

 

Za druhé, v klasické mechanice mohou objekty "pracovat" pouze s věcmi, které jsou zároveň "skutečné". Nemůžete použít svého imaginárního přítele, aby vám pomohl pohnout gaučem. Potřebujete, aby vám pomohl váš skutečný přítel.

 

V kvantové mechanice však všechny tyto pravděpodobnostní stavy subatomárních částic nejsou nezávislé. Jsou propletené. To znamená, že pokud víme něco o pravděpodobnostní poloze jedné subatomární částice, pak víme něco o pravděpodobnostní poloze jiné subatomární částice což znamená, že tyto již super komplexní částice mohou ve skutečnosti spolupracovat a vytvořit super komplexní ekosystém. Tomu se říká kvantové provázání.

 

Stručně řečeno, subatomární částice tedy teoreticky mohou mít více pravděpodobnostních stavů najednou a všechny tyto pravděpodobnostní stavy mohou spolupracovat opět všechny najednou na splnění nějakého úkolu. A to je ve zkratce vědecký objev, který Einsteina na počátku devadesátých let minulého století zarazil.

 

Je to v rozporu se vším, co nás klasická mechanika naučila o světě. Je to v rozporu se zdravým rozumem. Ale je to pravda. Je to skutečné. A nyní se poprvé v historii přikláníme k tomu, jak tento jedinečný jev využít, abychom změnili vše, co se týká naší reality...

 

Jeden z pěti kvantových počítačů Google v laboratoři poblíž Santa Barbary v Kalifornii.

 

Potenciál pro dnešní dobu

Totiž studium kvantové teorie udělalo za poslední století obrovský pokrok, zejména pak v posledním desetiletí, kdy vědci předních technologických společností začali přicházet na to, jak využít síly kvantové mechaniky k vytvoření nové generace super kvantových počítačů, které jsou nekonečně rychlejší a výkonnější než i ty nejrychlejší dnešní superpočítače.

 

Stručně řečeno, dnešní počítače jsou postaveny na zákonech klasické mechaniky. To znamená, že ukládají informace na tzv. bitech které mohou ukládat data binárně jako "1" nebo "0".

 

Ale co kdybyste mohli využít sílu kvantové mechaniky a přeměnit tyto klasické bity na kvantové bity neboli qubity které mohou využívat superpozici a být současně úložištěm dat "1" i "0"?

 

Teoreticky byste vytvořili stroj s takovým výpočetním výkonem, že by i ty nejvyspělejší dnešní superpočítače vypadaly jako kdyby je vyrobilo malé dítě…

 

Společnost Google sestrojila kvantový počítač, který vyřešil matematický výpočet, k němuž potřeboval nejpokročilejší klasický superpočítač na světě Summit společnosti IBM 10 000 let, za pouhých 200 sekund. To znamená, že kvantový počítač společnosti Google je asi 158 milionkrát rychlejší než nejrychlejší superpočítač na světě. A ne nedělám si srandu, to číslo i srovnání jsou reálné.

 

Představte si možnosti, kdybychom dokázali široce vytvořit novou sadu kvantových počítačů, které by byly 158 milionkrát rychlejší než i ty nejrychlejší počítače současnosti.

 

AI

Konečně bychom dosáhli takové úrovně umělé inteligence, jakou vidíte ve filmech. To proto, že největším omezením dnešní umělé inteligence je robustnost algoritmů strojového učení, které jsou omezeny kapacitou superpočítačů. Pokud tuto kapacitu rozšíříme, získáme nekonečně lepší algoritmy strojového učení a nekonečně inteligentnější umělou inteligenci.

 

Editace genů a konec nemocí

Mohli bychom vymýtit nemoci. Již máme nástroje, jako je editace genů, ale účinnost editace genů závisí na robustnosti základní výpočetní kapacity pro identifikaci, cílení, vkládání, řezání a opravu genů. Vložte kvantovou výpočetní kapacitu, a to vše se stane bez chyby během několika sekund což nám umožní opravit skutečně cokoli na komkoliv.

 

EV s dojezdem milionu kilometrů

Konečně bychom mohli mít onen milionový dojezd. Baterie můžeme vylepšovat jen tehdy, když je můžeme testovat, a v reálném světě je můžeme testovat jen tolik, kolik zvládnou naše momentální výpočetní techniky. Proto je klíčem k odemknutí baterie s milionem kilometrů buněčná simulace a rychlost a efektivita buněčné simulace závisí na robustnosti základní výpočetní kapacity. Zvětšete tuto kapacitu 158 milionkrát a buněčná simulace bude probíhat 158 milionkrát rychleji.

 

Aplikace jsou zde skutečně nekonečné. A to je důvod, proč se společnost Boston Consulting Group domnívá, že kvantové výpočty budou příštím průmyslovým odvětvím v hodnotě bilionu dolarů. Nemohu než souhlasit. V příštích dvou desetiletích kvantová výpočetní technika změní vše, co se týká všeho. Zapamatujte si moje slova. Příštím obrovským vítězem na burze bude společnost zabývající se kvantovou výpočetní technikou.

 

DISCLAIMER – nejsem investiční profesionál, ale jen zaujatý retailový investor, takže se nejedná o investiční doporučení. Před nákupem jsi prosím udělejte vlastní analýzu. 

Přečíst celý článek zdarma?
Tak pokračuj 👇

Log in to Bulios

Log in and follow your favorite stocks, create a portfolio and discuss with others


Don't have an account? Join us

No comments yet