Kupec za akcii ZIM nabízí 35 dolarů, na burze stojí 27. Šance na arbitráž?
Hapag-Lloyd nabízí za ZIM 35 dolarů v hotovosti a akcionáři to schválili 97 procenty hlasů. Akcie se přesto obchoduje o pětinu níž. Chybí souhlas izraelské vlády, která drží ve firmě zlatou akcii. Osm úřadů podá 9. září stanovisko a většina je podle izraelských médií proti. Když řeknou ne, kupující neplatí ani dolar odstupného.
Klíčové body
Hapag-Lloyd nabízí za každou akcii ZIM 35 dolarů v hotovosti. Trh za ni platí zhruba 27,5.
Akcionáři obchod schválili 97 procenty hlasů už 30. dubna. Chybí jediný podpis, a to izraelské vlády.
Většina z osmi izraelských úřadů je podle tamních médií proti a svá stanoviska podává 9. září.
V druhém kvartále vyskočil objem v Tichomoří o 20 procent a firma překonala odhady, které čekaly ztrátu.
Ve smlouvě je jedna věta, kvůli které při zamítnutí ze strany Izraele nedostanou akcionáři nic navíc.
Když v únoru německý Hapag-Lloyd oznámil, že koupí izraelskou kontejnerovou rejdařskou společnost ZIM $ZIM za 35 dolarů na akcii v hotovosti, vypadalo to jako jeden z těch obchodů, u kterých se investor už jen dívá na kalendář. Prémie 58 procent proti závěrečné ceně z předchozího dne. Cena o 126 procent vyšší než neovlivněná úroveň 15,50 dolaru z počátku srpna 2025, tedy z doby, kdy o prodeji ještě nikdo nevěděl. Představenstvo hlasovalo jednomyslně. O dva a půl měsíce později akcionáři nabídku schválili 97 procenty hlasů.
Od té chvíle uplynulo skoro čtyři měsíce a akcie se pořád obchoduje kolem 27,5 dolaru. To je o 7,5 dolaru méně, než kolik kupující slíbil zaplatit, v přepočtu zhruba 155 korun na akcii. Diskont 21 procent u obchodu, kde je smlouva podepsaná a akcionáři odhlasovali, není normální nervozita. Je to sázka trhu na to, že obchod nemusí vůbec dojít do konce.
Rozdíl proti běžné arbitráži je v tom, kdo vlastně rozhoduje. U většiny akvizic je poslední překážkou antimonopolní úřad a otázka zní, kolik linek nebo terminálů bude muset kupující odprodat. Tady je to jinak. Izraelský stát drží v ZIM takzvanou zlatou akcii, tedy zvláštní podíl s právem veta nad změnou kontroly. A podle izraelských médií je většina z osmi ministerstev a úřadů, které mají k transakci zaujmout stanovisko, proti.
Do toho se ozval izraelský podnikatel Haim Sakal s vlastní nabídkou 37,50 dolaru na akcii. Přišla ale týden po hlasování akcionářů, takže se z ní stala spíš zajímavá poznámka pod čarou než reálná alternativa. Zatím.
A ještě jedna věc: ZIM mezitím nepřestal fungovat. V druhém kvartále překonal odhady, které počítaly se ztrátou, tichomořské objemy mu vyskočily o pětinu a management potvrdil výhled, podle kterého má druhá polovina roku být výrazně silnější než první. Takže co vlastně dnes kupujete, když kupujete ZIM? Sázku na rozhodnutí jednoho izraelského úřadu, nebo kontejnerovou rejdařskou společnost, která se zrovna vrací do formy?