Vláda provokuje investory, daň z mimořádných zisků bude zahrnovat i letošní rok
Lídři stran vládní koalice se dohodli, že windfall tax (daň z mimořádných zisků) by měla zahrnovat i letošní rok, což vůbec nenesou dobře akcie na pražské burze, které dnes tvrdě klesají v čele s ČEZem. Své k tomu řekla i hospodářská komora, která nešetří kritikou.
Marian Jurečka
Marian Jurečka dnes potvrdil dohodu o rozšíření mimořádné daně. Obecně se uvádí, že zvláštní daň bude fungovat jako 60% daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk firem, které odpovídají kritériím a bude stanovena jako rozdíl mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeným o 20%.
„Rozhodlo o tom jednání K5 (lídrů pětikoaličních stran). Předpokládám a věřím, že pokud takto postupují i jiné státy Evropské unie a pokud takto budeme postupovat i my, tak je to věc, která je samozřejmě dobře prokonzultovaná s právníky, kteří rozumějí problematice mnohem více než já. Pokud tito lidé řeknou ‚ano, je možné to aplikovat‘, tak já jsem připraven to v hlasování podpořit,“ řekl novinářům o dani z mimořádných zisků za rok 2022 Jurečka.
O dohodě informovala už v úterý na Twitteru místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová 👇
Podařilo se prosadit náš návrh, aby windfall tax platila také pro rok 2022, což žádali i ekonomové. Bankovní a energo sektor má neočekávané zisky kvůli válce, jde to z kapes občanů a tam se mají peníze vrátit.
Snad asi ani nemusím psát, že její tweet se ihned ocitl pod palbou naštvaných investorů, kteří tímto návrhem opovrhují. Bohužel to také znamená, že si zavíráme vrátka (z pohledu investic) nejen pro vlastní investory, ale i ty zahraniční.
Ministerstvo původně avizovalo, že navrhne daň z mimořádných zisků od ledna 2023 na dobu tří let pro společnosti, které odpovídají kritériím - k tomu však nedošlo.
Nedá se však říct, že by dohodu pro zavedení daně i za rok 2022 podpořili všichni členové vládní koalice. Proti byl například ministr zemědělství Zdeněk Nekula, který říká, že na věc má svůj pohled a nedokáže se se vším ztotožnit.
Očekává se, že daň přinese v příštím roce až 85 miliard korun, přičemž v dalších letech by měl být výnos o něco nižší.
Je tohle v právním státě vůbec možné?
Tuto frázi si pokládá mnoho rozhořčených investorů, kteří naprosto zavrhují kroky vlády. Vláda je v tomto ohledu možná až zoufalá a hledá všude možně nové zdroje. Bez ohledu na dopady se tímto naprosto uzavírá brána investorům, kteří se raději investicím v ČR vyhnou, jelikož nikdo nebude ochotný podstupovat taková rizika ( nulová jistota ohledně toho, zda nebudou společnosti zdaňovány zpětně i do budoucna).
Jak už píšu v úvodu, ČEZ je pro dnešek nejdrsněji zasaženou společností na Pražské burze.
Co na to říká Hospodářská komora?
Hospodářská komora požádala vládu, aby daň jako takovou nezaváděla vůbec. Dodatečně pak ještě řekli, že by alespoň snížili sazbu z původních 60% na takových 30%. Zavedení WFT podle Hospodářské komory zhorší předvídatelnost daňového systému v Česku.
„Daň z neočekávaných zisků zhorší z pohledu firem předvídatelnost daňového systému, protože může být neočekávaně uvalena na jakýkoli sektor pokaždé, když kterákoli vláda bude potřebovat dodatečný rozpočtový zdroj,“ uvedla komora.
Obavy panují především z možného odklonu investorů, kteří nebudou mít po dlouhou dobu jistotu u dlouhodobých investic v ČR.
Podnikatelé a investoři zkrátka potřebují místo, kde neprobíhá tolik nesystémových změn, pokud bychom si představili někoho, kdo zde bude dlouhodobě působit a investovat.
Komora nesouhlasí ani s definicí neočekávaného zisku, který ministerstvo financí stanovilo jako rozdíl mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeným o 20%.
Jaký máte názor na tyto změny?
Může to vládě vůbec projít?
Budete vůbec po tom všem chtít v ČR investovat?
Upozorňuji, že se nejedná o finanční poradenství. Každá investice musí projít důkladnou analýzou.
