Kondice pro snižující se inflaci pomalu mizí

Kupí se důkazy poukazující na oživení západních ekonomik v posledních měsících. Nedá se tak očekávat, že inflace bude zpomalovat dostatečně rychlým tempem.

Kontext a vlna optimismu počátkem 3. kvartálu 2022

V minulém roce si trhy dobře uvědomily implikace vysoké inflace a jestřábí politiky Fedu, která výrazně ovlivňuje ekonomickou situaci a úspěch jednotlivých společností. O tom také svědčí výprodej v průběhu celého roku na akciových trzích a rychle rostoucí výnosy na vládních dluhopisech. Ovšem ve druhé polovině předešlého roku se ukázalo, že americká inflace dosáhla svého vrcholu a později i ta evropská. Od té doby celková inflace padala na měsíční bázi tempem průměrně 0,4 % v USA a se zpožděním i v Eurozóně tempem zhruba 0,6 %. Akciové trhy v reakci zažily silnou vlnu optimismu, a to ve světle stále ještě silné ekonomiky, která má daleko k jakékoli definici recese. Také došlo k propadu výnosů na státních dluhopisech a k celkovému rozvolnění finančních podmínek, což má ale na ekonomiku stimulační účinky. Trhy začaly rychle zaceňovat snižování klíčových úrokových sazeb již od poloviny letošního roku, absenci recese a svižné tempo konvergence ke 2% inflačnímu cíli.

Co ukazují data, jak si západní ekonomiky vedou v boji s inflací?

Po období silné ekonomické aktivity v letech 2021 a 2022, které v důsledku monetární stimulace vyvolalo vysokou inflaci je na opětovné snížení této inflace zapotřebí období podprůměrného či záporného ekonomického růstu. Fed tedy musí v reakci využít svých nástrojů k oslabení ekonomiky zdražením dluhu. Dražší dluh způsobí kontrakci v bohatství firem a spotřebitelů, což povede ke zpomalení ekonomiky. Zatím se však nezdá, že by se tento účinek dostavil v dostatečném rozsahu, a to je špatná zpráva pro dosažení 2% inflace a také pro valuace finančních aktiv.

Růst amerického nominálního HDP se přestal snižovat a od asi 2. kvartálu 2022 stagnuje kolem 7 % (průměr před pandemií ca 4 %). To je problém, protože společnosti si jsou schopny za takových podmínek udržet svoje zisky, což logicky nepovede k oslabovaní pracovního trhu, nutného k boji proti inflaci. Bez vyšší nezaměstnanosti a pomalejšího růstu mezd totiž nedojde k dostatečnému zpomalení spotřebitelské aktivity a inflace tak bude nadále přiživována. Objem nově otevřených pracovních pozic je pořád velmi vysoký, dvojnásobný oproti normálu před pandemií. Ačkoliv se v průběhu minulého roku počet nových pozic snižoval, od 3. kvartálu 2022 se tento pokles zastavil. Dokonce došlo v posledních několika měsících k obratu v trendu a nyní počet nových pracovních pozic znovu roste. V důsledku rychle rostoucích mezd a velkého počtu nově nabízených pracovních pozic začíná ekonomika zase pomalu vstupovat do expanzivního teritoria. To je v souladu s mnoha statistickými údaji, které naznačují že je ekonomika v dobrém stavu a zdánlivě nesměřuje k recesi. Ekonomiky USA a Eurozóny se tedy chovají opačně, než je potřeba k dosažení trvalého snížení inflace.

Americkým společnostem začínají docházet finance v důsledku pomalu padajících zisků a výrazně dražšího dluhu. Lze spekulovat že v dohledné době tak bude docházet k úbytku zpětných odkupů, zmenšení vyplácených dividend a ke zpomalení akviziční aktivity. Se zhoršující se finanční situací následně bude docházet ke zmenšování investic do pracovního kapitálu společností a ve finále i k menší poptávce po pracovní síle. K situaci ovšem nepřispívá to, že zisky společností neoslabily dost k tomu, aby podnítily oslabení pracovního trhu. Společnosti nezačnou propouštět své zaměstnance bez výraznějšího tlaku na zisky. V důsledku tak neoslabuje ani pracovní trh. Tempo růstu zisků amerických společností začalo zpomalovat již ve 3. kvartálu 2021 a to z velmi vysokých hodnot kolem 40 % (historický průměr kolem 13 %) do lehce záporných ve druhé polovině 2022. Od 3. kvartálu 2022 však dochází k opětovnému oživení růstu zisků společností, a to trvá dodnes.

Co to znamená pro finanční trhy?

Data zjevně ukazují, že se situace nevyvíjí podle představ západních centrálních bank. Hlavním úkolem těchto institucí ovšem je cenová stabilita a bylo by naivní si myslet, že svůj postoj k monetární politice nezmění ve světle expandujících ekonomik. Přísnější monetární politika s sebou přináší větší tlak na firmy, spotřebitele a také zvětšuje pravděpodobnost neočekávaných ostře negativních událostí. Evropské a americké akciové trhy jsou nyní silně naceněné, a proto je pro ně přísnější monetární politika velkým rizikem. Stojí za to sledovat korporátní zisky společností a co se děje s likviditou v oběhu. Tyto dva faktory patří k nejsilnějším proměnným v rovnici ovlivňující nacenění akciových titulů. Oba faktory se pravděpodobně budou v dalších měsících i nadále vyvíjet v neprospěch vysokému nacenění. Rally od počátku 3. kvartálu 2022 mimo jiné silně táhl přiliv likvidity ze strany asijských centrálních bank a americké vlády.

Upozorňuji, že se nejedná o finanční poradenství.


No osobně se obávám, že se dočkáme ještě radikalnejsich opatření že strany Fedu.

Zdá se, že ekonomická situace se pomalu zlepšuje, ale stále tam existují určité výzvy...

Snížení inflace je sice dobrá zpráva, ale pokud to bude způsobeno kontrakcí v bohatství firem a spotřebitelů, tak nevím jak moc, když to povede k brždění ekonomiky a vyšší nezaměstnanosti.

Zdá se, že trhy jsou plné optimismu ohledně zotavení západních ekonomik. Doufejme, že se to projeví v reálných zlepšeních pro lidi a nejen pro korporace.

Timeline Tracker Overview