Znárodnění těžby lithia v Chile a akcie Albemarle
Minulý čtvrtek přišel socialistický prezident Chile Gabriel Boric s prohlášením, že hodlá znárodnit těžbu lithia ve své zemi. Dle jeho vyjádření se jedná o jedinečnou příležitost, jak zemi udržitelnou cestou nasměrovat mezi rozvinuté ekonomiky a byla by ostuda ji nevyužít. Chile v roce 2017 přišlo o svůj post jedničky na poli těžby kovu potřebného pro výrobu baterií, kdy jej předběhla Austrálie, sedí nicméně na globálně největších zásobách této komodity.
Podobné kroky nejsou v Chile žádná novinka. V roce 1971 přišel tehdejší prezident Allende se znárodněním těžby mědi, kdy se o provoz následně starala nově vytvořená společnost Codelco. Ta má určitou roli v plánu stávajícího prezidenta, jež sestává z 5 kroků. Vytvořit státem ovládanou entitu, která bude mít byznys na starosti (v mezičase budou tento bod suplovat společnosti Codelco, Corfo a Enami). Státní podnik následně bude v partnerském vztahu operovat se soukromými firmami (státní instituce bude ovládat majoritu). Projekty mají být více environmentálně uvědomělé, kdy by odpařování měla nahradit přímá extrakce. PPP (Public - Private Partnership) by měly do produkce zapojit místní obyvatele a posledním bodem je podpora iniciativ s vyšší přidanou hodnotou v rámci produkce baterií.
Celý záměr sice ještě musí posvětit tamní vláda, která bude pro jeho realizaci potřebovat i určitou podporu opozice. Spokojené určitě nebudou ani Spojené státy americké, která mají se zemí od roku 2005 bilaterální dohodu o obchodu. Na té hodně bazíruje plán podpory elektromobility administrativy Joe Bidena. Bez Chile bude splnění cílů vytyčených v rámci Inflation Reduction Act do 2029 těžko dosažitelné. I přes tyto překážky na zprávy v pátek reagovaly akcie největšího těžaře na světa Albemarle Corp. (ALB) poklesem o 10,0 %, chilského SQM dokonce o 18,57 %.
Obě zmíněné společnosti mají stále podepsané kontrakty (SQM do 2030, ALB do 2043), které hodlá nová vláda respektovat. Jistá míra spolupráce se od nich čeká již nyní. Nechceme se moc věnovat SQM. Historie této firmy je výrazně poznamenána státním aparátem. Albemarle nyní tvrdí, že rozhodnutí establishmentu nebude mít na provoz velký vliv. Jako výstup z jednání šéfa chilské divize Ignazia Mehecha s vládní organizací Corfo vyšlo vyjádření, že by do budoucna měl stát nadále vlastnit těžební nemovitosti a o jejich správu a provoz se budou organizace dělit.
Akcie ALB se nyní sice obchodují za 7násobek očekávaného zisku, firma dokáže generovat kladný volný cash flow (co se jí v minulosti dlouho nedařilo) a čeká růst tržeb o 46 % (aktuální odhad Reuters), atraktivní pro nás ale moc není. Ceny uhličitanu lithného klesají na úrovně z roku 2021. Management podobných zpracovatelských firem málokdy umí správně odhadnout budoucí poptávku, co sebou přináší situace, kdy období nedostatků rovnou vystřídá čas přebytků. Nyní už pozorujeme, jak se situaci snaží podchytit okolní země Jižní Ameriky (např. Peru a Argentina) a lákají investory na vybudování a provoz vlastních ložisek. Pokud se tento krok osvědčí, tak to pro ALB bude znamenat buď větší konkurenci, nebo vyšší investice. Ani jedno se do výsledků nepropíše zrovna pozitivně. Pokud toto všechno zabalíme, připočteme diskont za nestabilní politické prostředí, potenciální snížení odhadů růstu, tak valuace docela chápeme.
Možným důvodem, proč se na investici díváme trochu skrz prsty, je fakt, že jsme titul v minulosti dlouho drželi a nebylo to dvakrát veselé období. Akcie ALB s celkovou tržní hodnotou okolo 7 mld. USD nedokázaly najít kupce a to navzdory tomu, že se již automobilky jako Volkswagen a spol. předháněly v tom, kdo do elektromobility zainvestuje více desítek miliard. Tehdy nám přišel nejvíce logický krok “zabidovat” ALB, koupit jej klidně se 100% prémií (hodnota nyní je bezmála 22 mld. USD) a konkurenci ukázat vztyčený prostředníček. Napadlo to ale asi pouze nás. Investici proto nezvažujeme. Pokud bychom ale chtěli nějaké zastoupení lithia, Albemarle Corp. by byla jediná volba.
