Kalendář aneb co se bude dít na půdě centrálních bank

Září tohoto roku bude ve velkém očekávání. Dopady globální krize budou mít za následky zpomalení mnoha světových ekonomik a finanční trhy to odnesou zvýšenou volatilitou či předpokládanými propady. Proto musí centrální banky reagovat svou restriktivní politikou.

8. 9. 2022 - ECB - Zasedání o měnové politice ve Frankfurtu
Eurozóna v první polovině roku odolávala technické recesi, nicméně druhá část roku už nevypadá tak pozitivně a ECB musí utahovat šrouby. Kvůli rostoucí inflaci se na zasedání očekává zvednutí úrokových sazeb minimálně o 50bps.

15. 9. 2022 - ČNB - Jednání o finanční stabilitě ČNB
Událost poskytne zprávu o finanční stabilitě, součástí tohoto jednání bude rozhodnutí bankovní rady o nastavení širší skupiny makro-obezřetnostních nástrojů a stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy.

15. 9. 2022 - Bank of England - Zasedání o měnové politice
Kvůli stále rostoucí inflaci se očekává nárazový nárůst o 50 bazických bodů, což by úrokovou sazbu posunulo na hodnotu 2,25 %. Úrokové sazby v Anglii jsou na 27letém maximu.

20. - 21. 9. 2022 - FED – Zasedání bankovní rady
V tomto datu se veřejnost dozví údaje o vývoji inflace, trhu práce a celkové ekonomice USA. Fed doufá, že se inflace zmírní a trh práce se udrží na dobrých číslech. To se ale samozřejmě stát nemusí. Očekávání trhu je navýšení sazeb o 50bps a 75bps, ale může to být samozřejmě i více. Pokud by narůstaly známky recese a inflace by klesla, FED může nárůst sazeb zmírnit.

29. 9. 2022 - ČNB – Měnově politické jednání
Bankovní rada na tomto zasedání bude jednat o nastavení úrokových sazeb. Po jednání je vždy tisková konference, kde rada oznamuje veřejnosti výsledky a rozhodnutí. Momentálně je nastavena 2T repo sazba na 7 %, diskontní sazba 6 % a lombardní sazby na 8 %. Očekávání jsou smíšená, jelikož bankovní rada bude jednat v novém složení.

Graf: Prognóza inflace v Česku do roku 2024 podle České národní banky 
Zdroj: cnb.cz

A co znamená zvyšování úrokových sazeb pro spotřebitele? Centrální banky navyšují úroky v období, kdy je nutné ekonomiku přibrzdit. Vyšší úroky znamenají dražší úvěry a výhodnější spoření či investice. Tato kombinace má za cíl snižovat utrácení peněz jak u lidí, tak u firem a výsledkem by měla být snížená poptávka. A pokud klesne poptávka, měly by klesat i ceny. V současné krizi i přes tyto události ale nelze očekávat snížení cen, nýbrž alespoň dočasné zbrzdění. Pokud ceny přestanou růst a zastaví se, výsledkem bude snižování meziroční inflace.